WWG – World Webphoto Gallery

Výběr jazyka

englishčesky

 

Sloupec reklamy

Václav Šilha a Rostislav Stach - Divočina v obrazech - rozhovor

01. 05. 2011

Večer s fotografem - 4. května 2011, vinárna BRESTO - Václav Šilha a Rostislav Stach..  nutná předchozí rezervace míst na jiri zavinac heller tecka cz....

 

Vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu Rostislava Stacha bude za oba fotografy a jejich fotografie hovořit Václav Šilh.... 22. duben 2011 .. Jiří Heller

 

 

Václave a Rosťo,

v současné době jste zahájili společnou výstavu „Divočina v obrazech“ v Národním muzeu v Praze. Co Vás vedlo k tomuto výstavnímu počinu?

Šilha: Už dlouho jsme plánovali společnou výstavu. Jen nebylo pořád jasné, kde by se měla uskutečnit a také rozsah a koncepce výstavy byla jen ve stádiu nejasných úvah. Teprve ve chvíli, kdy se nám podařilo výstavu umístit do Národního muzea, dostal náš společný projekt konkrétní obrysy.

 

Oba fotografujete zvířata ve volné přírodě... Nebojíte se, že společná výstava vlastně znamená vytváření si konkurence druhého autora?

Šilha: Konkurence? Ne toho se já opravdu nebojím a ani mi to nenapadlo. Já osobně si myslím, že se vlastně doplňujeme. Každý z nás fotí něco jiného a asi i trošku jinak. Spojení dvou i více autorů ať už na výstavách, nebo třeba i v knihách není ale nic zvláštního. Chce to jen jednu věc. Vybrat si jako spoluautora toho nejlepšího. A to se mi podařilo.

Stach: Určitě bych to konkurencí také nenazýval, je to myslím spíše výsledek plodné spolupráce. A pro návštěvníky výstavy je to určitě také spestření. Navíc si moc vážím nabídky spolupráce kterou jsem dostal od Vaška a CK African Way a tak se těším z toho, že tohle je teprve začátek.

 

Foto: © Václav Šilha

 

Jaké fotografie uvidí diváci na Vaší výstavě?

Šilha: Já jsem se samozřejmě snažil aby výběr byl co nejpestřejší a aby tam byly moje nejlepší fotografie. Zároveň jsem chtěl vystavit hlavně ty, které jsem ještě nikde nepublikoval. No a nakonec je to takový kompromis.

St. Z mé strany jsem se zaměřil více na naší přírodu a Ameriku i když jsem neodolal a dal tam i dvě fotky z Afriky. Také jsem nově zařadil dva snímky z podmořského světa, který nás oba v poslední době dost uchvátil, je to úplně jiný svět.

 

Foto: © Václav Šilha

 

Fotografie jsou zhotoveny na plátně, rámovány v dřevěných rámech. Co Vás vedlo k této formě prezentace Vašich fotografií?

Stach:. Myšlenku na plátno jsem měl v hlavě už dlouho, ale není to samozřejmě laciná záležitost a tak jsem to stále odkládal. Po tom co jsme si s Vaškem prohlédli prostory ve kterých by měla výstava viset, bylo jasné, že to je přesně to, co potřebujeme. Naštěstí nám sponzoři hodně pomohli a tak jsme mohli nechat udělat fotoobrazy přesně podle našich představ a myslím, že se to do toho krásného prostředí Pantheonu skvěle hodí. Jej mě mrzí, že jsem nestihl udělat před touto výstavou ještě jednu “normální”, takhle je to od roku 1978 moje 99 výstava :-)

Jste spokojeni s výslednou kvalitou? Jak na tyto zvětšeniny reagovalo několik set účastníků slavnostního zahájení výstavy?

Stach: Pokud je mi známo, tak zvířata na plátně u nás ještě nikdo nevystavoval a bylo to vidět i na reakcích návštěvníků. Hodně jich studovalo snímky velmi podrobně a přesto u některých obrazů přemýšleli, jestli je to obraz nebo fotka. To nás samozřejmě těší.

 

Foto: © Václav Šilha

 

Jaké cesty Vás dovedly do Národního muzea v Praze, na jedno z nejprestižnějších výstavních míst?

Šilha: Byl to náš kamarád Petr Horký, cestovatel, filmař, publicista, moderátor a … já nevím co ještě. Někdy v polovině minulého roku mi poslal sms, proč vlastně neuděláme výstavu v NM. Tenhle nápad nešel odmítnout a tak jsme s Rosťou začali ve spolupráci s NM výstavu připravovat.

Foto: © Václav Šilha

 

V české fotografii divoké zvěře se pohybujete již několik let na výsluní. Výstavy, knihy a kalendáře, pozvání do besed Večery s fotografem, výstava Václava Šilhy v rámci 2. ročníku Poháru Galerie WWG.CZ, naučná publikace Rostislava Stacha, workshopy v Čechách, v Africe, na Aljašce, na dalších místech planety. Však co byste, prosím, řekli o své fotografické cestě těm, kdož Vás neznají? Vystudovali jste fotografický obor, FAMU či jinou školu?

Šilha: Já jsem žádnou odbornou školu neabsolvoval. Vše začalo zájmem o přírodu a snahou si něco zajímavého vyfotografovat. Byla to taková cesta pokus…omyl. Strašnou spoustu věcí, které ale dnes umím, mě naučil právě Rosťa Stach.

Stach: Já jsem dostal fotografické základy od svého otce Dalibora Stacha, ale školu ve smyslu FAMU také nemám. je to stejné jako u Vaška, první byla láska k přírodě a jejím obyvatelům a pak přišla touha to zaznamenat a předat dál.

Foto: © Václav Šilha

 

Fotografujete různá zvířata.. Který druh nejraději...

Šilha: Určitě ty, které jdou vyfotit nejhůř. Před každou expedicí si přeji abych přivezl alespoň jeden fotografický „špek“. Je v podstatě jedno o jaké zvíře půjde, mně se jedná spíše o nějakou konkrétní situaci. Je ale bohužel pravda, že ne pokaždé se to podaří.

Stach:. U mně to jsou určitě tetřívci a jeleni a když tak nad tím přemýšlím, tak evropská zvěř se ve volné přírodě fotí opravdu hodně těžko, tak to mám vlastně stejně jako Vašek :-)

 

Foto: © Václav Šilha

 

Každý z fotografů má své vlastní téma, kterému se věnuje mnoho let, třeba i celý život... Co byste uvedli Vy?

Šilha: Já jsem začal, jako první dlouhodobější téma, zpracovávat velkou migraci pakoní na pláních východní Afriky. Ze začátku to bylo focení hlavně pakoní na jejich „on the road“. Potom jsem na základě této nekonečné cesty začal fotografovat i ostatní příběhy, které tam každý fotograf může vidět. Útoky lvů, leopardů, krokodýlů atd. Tohle téma jsem minulý rok tak trochu ukončil… ale opravdu asi jen trochu, protože uzavřené to pro mě nebude nikdy. Teď mám v hlavě několik dalších témat, která by si určitě zasloužila delší pozornost.

Stach:. Témat je víc, některé kapitoly jsou už téměř před dokončením, jiné běží. To bych zatím nerozebíral, ale jedno základní téma prozradit můžu: živá příroda.

 

Foto: © Václav Šilha

 

Čtenáře vždy zajímají „příhody z natáčení“... Abych dobře portrétoval osobu, musím jí být blízko.. Myšleno vzdálenost i osobní vztah... Všeobecně je rozšířený názor, že fotografování divoké zvěře je nebezpečné... Jak tuto problematiku vidíte Vy?

Šilha: Ano, zvířata dokážou být velmi nebezpečná, ale víceméně pro toho člověka, který je svým chováním nebezpečný sám sobě. Když se budu procházet pěšky a sám po africké savaně, možná brzy zjistím, že zde lvi opravdu žijí…V momentě kdy se začneme chovat s určitou opatrností, je focení zvířat (většinou) v pohodě.

Podobnou otázku mi minule položil i Peter Nagy a já jsem mu odpověděl, že je určitě větší hrdinství vzít krásnou modelku do atelieru a opravdu „pouze“ fotit. Tohle dokáže jen chlap se statečným srdcem

Stach:. Není to nebezpečné, pokud se člověk chová rozumně. Obecně lze říci, že je velmi důležité vědět o fotografovaném zvířeti maximum, potom se dá velmi snadno rozeznat kdy je dobré fotit a kdy je lepší zdrhat :-)

Závěr rozhovoru - příště.

 

ing. Jiří Heller

Galerie WWG.CZ

Mediální partner výstavy Divočina v obrazech

 

 

Více informací

• Rostislav Stach- zde...
• Václav Šilha - zde...
• Divočina v obrazech - zde...
• Fotografie expozice - zde...
  

 

Vzhledem k limitovanému počtu míst prosím o rezervaci míst na jiri zavinac heller tecka cz... 

 

zpět

Partneři galerie

 

Mediální partneři

   

 

Provozovatel galerie

Mediální partner