World WebPhoto Gallery | Monika SICHROVSKÁ - Obrazy, Petr NOVOTNÝ

Sloupec reklamy

Když cvakne spoušť - prezentace profesionálních i zájmových fotografů

Monika SICHROVSKÁ - Obrazy, Petr NOVOTNÝ - Fotky

17. 01. 2010

Monika Sichrovská - Obrazy, Petr Novotný - Fotografie

11. ledna 2010 byla zahájena společná výstava malířky Českého lesa Moniky Sichrovské a cestovatele Petra Novotného v kavárně Jedličkova ústavu v Praze na Vyšehradu.

Setkání s autory se bude konat ve čtvrtek 21. ledna 2010 od 18.00 hodin...

Moniko, pane Petře,

Jak Vás napadlo společně vystavovat obrazy a fotografie?

Monika: V březnu a dubnu minulého roku jsme společně se skupinkou devíti cestovatelů podnikli cestu do Nepálu. Naším cílem byl trek okolo posvátné hory duchů Manaslu - 8 163m. Na této náročné a turisty málo navštěvované cestě jsem chtěla vyzkoušet zda se dokážu věnovat i krajinomalbě, což je moje práce, a přitom neomezovat a nezdržovat ostatní cestovatele při výstupu do Himalájí. Petr je fotograf a tak slovo dalo slovo a společnou výstavu jsme domluvili již na cestě.

Petr: Iniciátorem byla především Monika, já se fofografování věnuji především jako dokumentu a taky podkladu pro různé publikace. Myslím, že Monika s tímto záměrem do Nepálu již odjížděla a mě oslovila až po cestě v letadle.

Malba: © Monika Sichrovská - Malířka českého lesa Monika Sichrovská - Nepál – řeka Buri Gandaki, 2009

Dalo by se říci, že jste tvůrčí dvojice nebo Vás cestu pozval společný zájem o pro většinu Čechů exotický Nepál?

Monika: Nejsme tvůrčí dvojice. Exotický Nepál byl náš společný cestovatelský zájem a nápad k výstavě vznikl až na cestě.

Malba: © Monika Sichrovská - Malířka českého lesa Monika Sichrovská - Nepál – Manaslu trek – Lihi, 2009

Jak se snoubí tvorba fotografická s malováním? Oboje vyžaduje v nejvyšší poloze sebekázeň, mnohdy hodiny vyčkávání nebo malování... Na cestách jste tvořili nezávisle nebo společně?

Monika: Na cestě jsme tvořili nezávisle, neboť fotka se cvakne hned (myslí si Monika, pozn. redakce), ale malování vyžaduje delší zastávku. Myslím, že jsem měla štěstí, že jsem zbytek výpravy vždy nakonec dohonila, jistě sebekázeň je nezbytná. Jak se to podařilo snoubit uvidíte na výstavě…

Malba: © Monika Sichrovská - Malířka českého lesa Monika Sichrovská - Nepál – Himaláj – Manaslu trek, 2009

Petr: Pro mne to bylo tentokrát obzvlášť těžké. Na jaře nebyly zrovna optimální světelné podmínky a musel jsem se omezit spíše na detail. Přemluvit se a rozbalit nádobíčko bylo častokrát velmi náročné. Přiznám se, že jsem Monice často záviděl, to co dokázala zpracovat ona, bylo pro fotku mnohdy nepoužitelné. Dlouho jsem přemýšlel, jak Moničiny krajiny vhodně doplnit tak, aby vznikl na společné výstavě nějaký celek. Proto jsem se nakonec rozhodl zařadit pouze momentky či portréty i když snímků z této nádherné země mám daleko více.

Malba: © Monika Sichrovská - Malířka českého lesa Monika Sichrovská - Indie – Andamanské ostrovy – o.Smith a o. Ross, 2009

Moniko, jsi "malířkou českého lesa".... Jak se ti malovalo v daleké zemi, přistupuješ k malování stejně nebo jinak?

Monika:  hezká otázka…Zpočátku jsem k malování přistupovala stejně jako doma v českých lesích, ale velmi odlišná krajina i atmosféra Nepálských hor mě nakonec přivedla k odlišnému zpracování. Od první malby se mi do štětce drala červená barva. V Nepálu jakoby vše bylo červené nebe, rudá hlína, oranžovorudé kmeny borovic, šaty žen i tečky uprostřed jejich čel. V krabičce s barvami mám léta kalíšek červené barvy, který byl skoro nepoužívaný. V Nepálu jsem jej za chvíli vypotřebovala a pak jsem si musela vyžebrat od domorodců červené barvivo, kterým si zdobí čelo i veřeje dveří. Tímto barvivem jsem pak i malovala.

Malba: © Monika Sichrovská - Malířka českého lesa Monika Sichrovská - Indie – Andamanské ostrovy – palmový les, 2009

Pokud by sis mohla zcela nezávisle vybrat, věnuješ svůj čas obrazovému zpracování české krajiny nebo procestuješ svět?

Monika: Pokud bych si mohla nezávisle vybrat, a to asi mohu, pak nejraději maluji českou krajinu, protože je nejkrásnější, ale občasný experiment při cestě do světa obohatí moji paletu vždy o něco nového. V tomto případě třeba o červenou a o určitý postup ke zjednodušení malířského přístupu. Ten přichází, když je předloha hodně kontrastní, například v tropickém lese.

Foto: © Petr Novotný

Pane Petře, jako aktivní cestovatel a ředitel významné cestovní kanceláře, jste sjezdil desítky zemí celého světa... Máte na svých cestách dostatek času pro fotografování?

Petr: Musím se přiznat, že jsem se k focení na cestách dostal vyloženě účelově. Specializuji se na zachycení prostředí netradičních sportovních aktivit, tak abychom je mohli dále prezentovat a nabízet v rámci portfolia nabízených služeb naší CK. Najít si, respektive vystihnout vhodnou chvilku k fotografování při doprovodu skupiny turistů je mimořádně náročné. V první řadě trasy plánuji, sleduji jak se s nimi dokáží naši účastníci vypořádat a musím dbát o jejich bezpečnost v jakémkoliv prostředí. Ale díky tomu, že do mnoha zemí cestuji opakovaně, mohu si dovolit ten luxus si na pěkný snímek a dobré světlo mnohdy počkat.

Foto: © Petr Novotný

Jaká země je pro Vás nejpřitažlivější? Kolikrát jste ji navštívil?

Petr: Já takto destinace kam cestuji nedělím, když už si nějakou vyberu, snažím se jí dát maximum po všech stránkách. Ale je pravda, že některé jsou fotogeničtější, nebo zkrátka některé dokáži skrze hledáček vnímat lépe a někde se mi to tolik nedaří. To asi odpovídá i času, který fotografování mohu v jednotlivých zemích věnovat. Z toho úhlu pohledu musím konstatovat, že Nepál je pro fotografování zemí vyloženě zaslíbenou. Atraktivní exotické prostředí, kde se na relativně malém prostoru střídá tropická příroda se světem věčného sněhu a ledu, kterou obývají více než dva tucty různých etnik, kde se vedle sebe potkává mnoho různých náboženství a kde se lze věnovat tolika sportovním aktivitám, to dokáže nabídnout jen málokterá oblast na naší planetě. Do Nepálu se vracím pravidelně již od poloviny devadesátých let.

Moniko, co si, prosím, myslíš o fotografiích Petra Novotného?

Monika: Líbí se mi úhel pohledu, se kterým Petr vybírá objekty k fotografování. Myslím si, že umí výborně vycítit co je opravdu vhodné k zachycení, co vypovídá o místním životě a charakteru. Jinak jeho fotky jsou i dobře zpracované a barevně krásně ladné, což mám ráda.

Pane Petře, co si prosím, myslíte o obrazech Moniky Sichrovské?

Petr: Obdivuji vůli, se kterou tento soubor Monika zachytila a následně dokázala zpracovat a dotáhnout až k dnešní výstavě. Osobně neznám nikoho dalšího, který by dokázal v dnešní uspěchané době tímto způsobem zdokumentovat zážitky z cest. V Moničiných obrazech vidím i ty chvíle, kdy nám ostatním pomalu docházely síly a ona rozbalila náčrtník a barvy a pustila se klidně do práce. Moničiny obrazy jsou právě z tohoto důvodu mimořádně bohaté, ukazují nám, jak je možné si pohled do krajiny vychutnat a nehltat ho pouze z rozjetého rychlíku. Výstavu si doporučuji prohlédnout s dvacetikilogramovým batohem na zádech.

Děkuji Vám za rozhovor...

Jiří Heller

Galerie WWG.CZ

zpět