WWG – World Webphoto Gallery

Výběr jazyka

englishčesky

Ivana Matějková Havlíková - Fotografie je pro mne samozřejmostí...

17. 05. 2011

Paní Ivana Matějková Havlíková bude hostem besedy Večer s fotografem dne 1.června 2011.

Vinárna BRESTO, Štěpánská 31, Praha 1 od 19,00 hodin.

Rezervace míst na adrese jiri zavinac heller tecka cz...

Vážená a milá Ivano, dne 1. června 2011 budeš od 19.00 hostem besedního pořadu Večer s fotografem. V pražské vinárně BRESTO na Tebe bude čekat nejenom úvodní hra na didgeridoo ale i několik desítek mých zvídavých otázek na Tvoji tvorbu... Dovol, abych Tě naším rozhovorem představil návštěvníkům Galerie WWG.CZ....


Jaké bylo Tvé první setkání s fotografií?
Fotografii jsem vlastně začala vnímat jako všechny věci kolem sebe již v raném dětství. Jsem z rodiny fotografů. Můj tatínek i strýc byli fotografové, navíc tatínek se specializoval na obchod se staršími i velmi starými fotoaparáty. Takže to opravu první setkání si ani nepamatuji. Fotografie byla pro mě samozřejmostí.

Uvažovala jsi někdy, že bys živnost – zavedenou obchodní činnost převzala?
To jsem neuvažovala, protože doby, kdy bych v ní mohla pokračovat, se můj tatínek již nedožil.

Promiň, prosím, moji uotázku, tuto skutečnost jsem si neuvědomil.. K fotoaparátům jsi tedy měla velmi blízko, jakou školu jsi vystudovala?

Nejprve to byla SPŠ grafická v Praze a potom FAMU.A nyní, prosím, pojďme již k Tvé fotografii... Tvé první kroky, témata, úspěchy nebo naopak umělecké kotrmelce? Na střední škole to byla všechna klasická témata od architektury, dokumentu, portrétu i reklama. Až v době kolem maturity mě začala nejvíce oslovovat architektura a zátiší. To byl prostor, kde jsem nacházela hodně inspirace. O kotrmelcích se snad ani nedá mluvit. Jsem založením introvert a práce „o samotě „ v ateliéru mi velmi vyhovuje i dodnes. S odstupem času je mi spíš líto, že mě klasické vzdělání v oboru tak trochu svazovalo ruce a k žádným úletům nebo kotrmelcům jsem se nedostala. Ale to je na delší povídání.

Kdy jsi se rozhodla, že Tvůj život naplní dráha, možno říci, že krásná ale ekonomicky nejistá dráha profesionálního fotografa?
Že to je dráha hezká ale nejistá jsem si vlastně vůbec neuvědomovala. Chtěla jsem fotografovat. To bylo jasné od chvíle, kdy jsem vzala fotoaparát do ruky. Kolik mě bylo, deset?

Jakým fotografickým tématům jsi se věnovala?
Hodně mě živila reklamní fotografie módy a šperku.

Jaká je Tvá hlavní specializace? Již několik let se věnuji fotografii šperku a hlavně autorskému šperku. Poslední dobou se opět velmi ráda vracím k portrétu a na svých cestách se neubráním dokumentu.

Je pro Tebe v současném tržním prostředí těžké najíst si klienta, udržet si ho?
Myslím si, že to nebylo lehké nikdy. Byly chvíle, kdy jsem nevěděla jak to vše stihnout a přišly časy, kdy jsem sháněla práci a čekala na ni.

Co považuješ ve svém fotografickém životě za hlavní úspěch?
Těžko říci. Co to je úspěch? Jsou- li to výstavy, ocenění například evropský certifikát QEP, fotografická kniha roku 2005….Pak asi toto jsou mé úspěchy. Ale asi největší je pro mě, že mám fotografii stále ráda a velmi mě baví.

Věnuješ se kromě aktivní fotografické činnosti pro Tvé klienty i volné tvorbě?
Ano,  přestože já nerozlišuji tak striktně práci pro klienta a volnou tvorbu. U mě se to prolíná a vlastně každá moje práce mě nějak inspiruje. Tam potom asi začíná volná tvorba. Mohu říci, že v posledních letech mě občas živí i volná tvorba.

Jsi nejen členkou Asociace profesionálních fotografů ale i členkou správní rady, dlouhodobě zastupuješ české profesní sdružení v evropské federaci FEP. Co Tobě a ostatním fotografům přináší kromě stovek hodin práce tato organizátorská činnost?
Je to hodně věcí. V první řadě to je kontakt s kolegy fotografy v Evropě, ale i v USA, informace profesní, legislativní, možnosti prezentace jak české fotografie, tak jednotlivých fotografů. Prostě nebýt izolováni.

Je možné říci, že čeští profesionální fotografové jsou v evropském měřítku srovnatelní s fotografy ostatních zemí?
Určitě.

Jsou nějaké oblasti, ve kterých zahraniční fotografy předstihují nebo naopak by v něčem měli být cílevědomější?
Neřekla bych, že přímo předstihují. Teď se bavíme o celku. Je pravda, že rozdílný ekonomický vývoj v nedávných  letech měl velký vliv na způsob práce v naší profesi. Máme zažité trochu jiné stereotypy, na druhé straně máme vynikající odborné školství a velmi vyvinutý smysl pro krásu i cit, který je ovlivněn širokými znalostmi historie a umění.
 Fotografové nastupující generace již mají jiné výchozí podmínky a dokážou si poradit s tím, že jsou z malé země s malým trhem a s jazykem, který málokdo zná. Měli bychom Evropě i světu více ukazovat naší fotografii a to v individuální poloze. Výstav pořádáme jistě hodně.

Děkuji Ti za rozhovor a těším se na setkání s Tebou a Tvými fotografiemi.

Jiří Heller
Galerie WWG.CZ

Foto: © Ivana Matějková Havlíková

zpět

Partneři galerie

Mediální partneři

Provozovatel galerie

Mediální partner