World WebPhoto Gallery | Wišniewski Luboš

Wišniewski Luboš

O autorovi

Luboš Wišniewski

Prvních pět let školní docházky prožil v rovníkové Africe – Guinei, což definitivně ovlivnilo jeho vnímání přírody a člověka, jako její nedílnou součást.

Využíval bohatosti přírody k jejímu zkoumání a snažil se jí porozumět. Jako každý malý kluk si pořizoval sbírky motýlů, brouků a jiné „havěti“. Tato jeho záliba mu vydržela asi do devíti let, kdy pochopil, že není třeba hmyz za každou cenu zabíjet, že stačí ho kvalitně dokumentovat.

Později v něm dozrává rozhodnutí navštěvovat Pražskou školu fotografie. Tady už se začíná prezentovat vedle tradičních školních prací svými prvními makrozáběry. Konečně se dostává k tomu, co ho opravdu nadchlo. Tehdy poprvé definuje pojem „výtvarná makrofotografie“. K tomu říká: „Každý fotograf si „cvakne“ z času na čas makrozáběr. Ale téměř vždy se dostává do popředí nadšení nad perfektní zvětšeninou před výtvarnou stránkou záběru. Domnívám se, že je to způsobeno hlavně úžasnou atraktivitou vlastního zvětšeného předmětu. Já tvrdím, že aby byla makrofotografie makrofotografií, musí být přítomno měřítko alespoň v tušené formě.

A výtvarná makrofotografie je jednoznačně určena výtvarnou skladbou celého obrazu a ne pouze nádherným motivem. Jinak je to pouze dokument. Sice kvalitní, ale stále jen dokument.“

Stává se nadmíru kritickým vůči násilným zásahům do fotografie. Jak sám říká: „Já chci fotit věci emotivně kladné, vadí mi různé berličky, které slouží k „ozvláštnění“, jako jsou různé čáry, vrypy, kresby, malůvky a …já nevím co ještě…, co autoři používají. To už není fotografie, to je spíše fotografika.
Fotografie, jak sám název říká, je kresba světlem přes objektiv – jenom světlem. Snažím se hledat motiv bez pozdějšího dodělávání. Nemohu se ubránit dojmu, že výše uvedené postupy slouží občas jako z nouze ctnost. Tedy když už jsem něco vytvořil, a ono se to nepovedlo, tak to nějak upravím a budu to vydávat za velké výtvarno. Prosím, může být. Ale s fotografií to podle mne už nemá moc společného.“

Je nominován do poroty AČRA-MK, do soutěže „Zlatá pecka“ kde se vyjadřuje k jednotlivým dílům reklamních agentur. Ze stejných důvodů si ho vybírá fotograf Karel Čapek jako oponenta k jeho výstavě „Fragmenty“.

Poprvé v životě se nechává přesvědčit, aby se zúčastnil fotografické světové soutěže, kterou vypisuje fa. OLYMPUS Tokio u příležitosti 80. výročí založení. Obesílá ji jedinou fotografií, jak jinak než makrofotografií, a získává, naprosto překvapen, Gold price, zlatou medaili.

Jeho další makrofotografii, „Berušku“, si vybraly BVV jako leitmotiv na svou kampaň pro výstavu INVEX.

Publikuje na webových stránkách svůj seriál makrofotografie, díky němu nezištně radí všem zájemcům o tuto fotografickou disciplinu.

V poslední době ho jeho přátelé přesvědčili, aby začal vystavovat. Sám říká: „Nikdy jsem vystavovat nechtěl, ale mám jednu motivaci – moje děti i moji rodiče by mou výstavu chtěli vidět. A potom... fotím hlavně českou makrofaunu, zejména pro lidi, kteří nevědí, po čem šlapou.

Životopis

Výstavy:

2002 samostatná výstava - Praha - Podnikatelský institut PYRAMIDA,.
2002 samostatná výstava - Praha - Národní muzeum
2003 samostatná výstava - Olomouc - Umělecké centrum Univerzity Palackého
2003 samostatná výstava - Ostrava - Ostravské muzeum
2004 samostatná výstava - Moravský Krumlov - muzeum
2005 samostatná výstava - Olomouc - Vlastivědné muzeum