World WebPhoto Gallery | Koliš Jiří

Koliš Jiří

O autorovi

4. července 2002

Vážený návštěvníku naší galerie,

právě dnes zahajovaná výstava patří významnému sportovnímu fotografovi, panu Jiřímu Kolišovi. Jeho doménou, jeho láskou, jeho vášní je sport. Řekněme to rovnou, jeho největší vášní je hokej. Soudím. Soudím tak podle toho, že tento autor si pořídil hokejová záblesková zařízení. Není obvyklé, abych své úvodní slovo začínal technickou výbavou fotografa. Větu o blescích jsem ale uvedl záměrně s tím, že se nakonec vrátím k výtvarné stránce autorových fotografií.

Jiří Koliš nastoupil v roce 1977 jako sportovní fotograf do časopisu STADION. Nezbytnou podmínkou k přijetí na místo fotografa je samozřejmá vysoká kvalita fotografií. Zaměstnavatel fotografa chválí. Autor sám ale stále spokojen nebyl. Snaží se o dokonalost. Technickou i obsahovou. Proto si o pár let později podává přihlášku na FAMU, vykonává zkoušky a je přijat. Uměleckou školu, která poskytuje umělcům nejvyšší fotografické vzdělání, dokončuje v roce 1986. Přesto považuje za nejdůležitější moment v růstu fotografa jeho práci. Tvůrčí, přemýšlivou, důslednou. Každodenní fotografování, rozbor výsledků a následné další fotografování. Snaha o tvůrčí nezávislost vedla autora v roce 1993 k přechodu na "volnou nohu".

Obdiv Jiřího Koliše ke starým mistrům české fotografie, úcta k řemeslu vedla autora jako jediného fotografa v České republice, jako jednoho z pouze tří evropských fotografů k nákupu speciální fotografické techniky - zábleskového zařízení pro získání dokonalého osvětlení hokejové plochy. Několik hodin před zápasem přijíždí spolu se zdatným pomocníkem do hokejové haly a v konstrukci stropu hokejové haly několik hodin spolu instalují osm silných zábleskových zařízení. Pomocí radiového spojení blesky odpaluje. Na každém místě lední plochy tak má takřka stejně silné osvětlení s intenzitou vyšší než je vlastní osvětlení haly. Tato hladina pak dovoluje nejen použití filmů na vyšší citlivost, ale hlavně vysokou kvalitu světla na celé ploše.

Pod pojmem tvůrčí fotografie je možné u Jiřího Koliše rozpoznat nejenom netradiční pohledy na jednotlivé sporty. Vnímání přirozeného světla a práce se stíny mnohdy přeměňuje informační sportovní fotografii v podání Jiřího Koliše v umělecké, mnohdy takřka výtvarné dílo. Na fotografiích je vidět, že autor přichází na scénu připraven. Jedna dobrá sportovní fotografie může být výsledkem náhody. Desítky fotografických obrazů jsou ale následkem dlouhodobé cílené přípravy. Ta se může projevit i tak, že autor například jeden ze svých mnoha fotoaparátů instaluje do branky ledního hokeje. Exponuje dálkově, opět s využitím svého světelného parku.

První sál naší výstavy je věnován fotografiím brankáře světové úrovně - Dominika Haška. Tak jako v případě stovek fotografií Bohdana Holomíčka, na kterých je zachycen Václav Havel, vzniklých v průběhu posledních třiceti let, fotografuje Jiří Koliš "svého" Dominika. Tak jako Bohdan Holomíček není fotografem prezidenta republiky, ale člověka, občana, přítele Václava Havla, i pan Koliš fotograficky zachytil na svých nesčetných filmech Dominika Haška od jeho začátků, přes první úspěchy až po jeho současný hvězdný vrchol.

Díky výtvarnému pojetí fotografií Jiřího Koliše se jeho práce stávají vyhledávanými nejenom v zahraničních časopisech, ale i v mnoha společnostech a sportovních klubech. Vyznavači sportů si pak kupují fotografie Jiřího Koliše pro výzdobu svých domovů. Tuto možnost nabízím nyní i Vám, návštěvníkům naší virtuální fotografické galerie. Své objednávky nebo přání je možné psát na moji adresu nebo přímo panu Jiřímu Kolišovi.

Jiří Heller
ředitel WORLD WEBPHOTO GALLERY

Životopis

NAROZEN
5. května se narodil v Praze

STUDIA
1972 - maturoval na SPŠ chemické v Křemencově ulici v Praze
1981 - začíná studovat FAMU v Praze, v roce 1986 fakultu absolvoval diplomovou prací "Vývoj české sportovní fotografie" a klauzurní fotografickou knihou "Box"

ZAMĚŘENÍ
1977 - se stává fotoreportérem populárního sportovního týdeníku Stadion, poprvé vyhrál fotografickou soutěž Nejlepší sportovní fotografie roku
1993 - odchází "na volnou nohu", má ateliér v Praze 2, omezuje na minimum spolupráci s tuzemskými novinami a časopisy, které podle jeho názoru neposkytují fotografům ohodnocení odpovídající reálným nákladům, fotografuje pro sportovní publikace, sportovní oddíly a instituce, mj. pokrývá všechny olympiády
1999 - fotografie si sám digitalizuje na filmovém skeneru
2001- pořizuje si profesionální digitální snímací techniku