WWG – World Webphoto Gallery

Výběr jazyka

englishčesky

Na slovíčko - Michal VITÁSEK fotografuje černobíle

08. 06. 2009

Novinky Galerie WWG.CZ přinášejí informace zejména o nových výstavách, knihách a projektech. Často se také zastavujeme s jednotlivými fotografy na krátký rozhovor. Mnozí z nich patří mezi velmi známé osobnosti, jiní na svoji slávu teprve čekají. Což ovšem neznamená, že fotografují hůře než první skupina... Galerie WWG.CZ ráda dává příležitost "novým" tvářím české fotografie.. Některé se průběhem času přeskupí do skupiny první, někteří nevydrží tvůrčí tlak, svobodu, která je ale podmíněna pracovitostí...

Dnes na otázky Jiřího Hellera odpovídá pan Michal Vitásek, fotograf a tvůrce webu Asociace profesionálních fotografů ČR....

Vážený pane Michale, jaká byla Vaše cesta k fotografii?
Od malička mi médium fotografie bylo velice sympatické. Táta doma své fotografie vyvolával a já jsem byl vždy u vytržení, když jsem mohl zmáčknout spoušť. Jenže jsme za mého dětství neměli mnoho peněz a já jsem cítil, že s každým cvaknutím závěrky, cvakla pětikoruna a nějak mi to bylo proti mysli, takto lehkomyslně připravovat rodiče o peníze, takže to nikdy nedošlo dále než k dokumentaci rodinného dění. Opravdová revoluce přišla až s příchodem digitálních fotoaparátů, a to již byla doba, kdy jsem si mohl na fotoaparát ušetřit z brigády. Začínal jsem s digitálními zrdcadlovkami canon, kterým jsem zachoval věrnost. Sebekriticky musím uznat, že do techniky dávám asi více peněz, než je nezbytně nutné, ale na druhou stranu mám v hlavě srovnáno, že neplatí přímá úměra "čím lepší technika, tím lepší fotografie".

Víte, co je to dobrá fotografie?
Opravdu těžká otázka. Nechtěl bych se pouštět do definování objektivně dobré fotografie, pokud se vůbec něco takového definovat dá. Pro mě je dobrá fotografie ta, která mi zůstane v hlavě, opakovaně se k ní vracím a tento pocit ve mě zůstane i po delší době. Dá se k tomu však přistupovat i z druhé strany. Mám mnoho fotografických knih mých oblíbených fotografů. Nikdy vás nezaujme 100% fotografické tvorby jednoho autora, to prostě není možné, ale jelikož se často k tomuto vašemu oblíbenci vracíte, tak se vám pod kůži dostanou i fotografie, které vás nezaujaly na první pohled. Získáváte na ně nový názor a studujete je v souvislostech fotografických cyklů. Nakonec vám celé dílo připadá většinou kompaktní a dokonalé.
 

Vím, byla to záludná otázka, otázka na tělo, či spíše na duši... Sám však tápu, mnohokrát si myslím, že vím, ale červíček pochybnosti mne znovu nahlodá... Takže trochu jinak, jednodušeji.. Kdo podle Vás umí vytvořit dobrou fotografii? V Čechách, v zahraničí, jak je Vám libo....
Moji dva největší oblíbenci jsou oba velikáni české fotografie, jsou to pánové Josef Sudek a Jan Reich. Jejich fotografie procházejí dlouhým vývojem, jsou opravdové a oslovují přímo duši člověka. Sudkovy pražská panoramata jsou nepřekonatelná, jeho okna ateliéru tak niterní a hluboká. Z každé fotografie je cítit láska a péče autora. Reichova smutná a prázdná Praha, melancholická a uplakaná Bohemia nebo třeba vzpomínkami naplněný dům v krajině, to jsou všechno knihy, ke kterým se rád a často vracím.
 

Jaké cíle si ve fotografii stanovujete?
Nepracuji s fotografií tak, že bych si stanovil konkrétní cíl a následně se jej snažil beze zbytku splnit. Fotografuji to co mě baví a většinou se po čase začne rýsovat určitá koncepce, která by mohla naplnit mé očekávání. Jediné konkrétní cíle, které si stanovuji jsou krátkodobé a týkají se návratu na vybrané místo za lepšího nebo jiného světla, v jiné denní době nebo za jiného počasí, ale to dělají asi všichni fotografové.
 

A dosavadní mety, které jste již zvládl a považujete je za úspěch?
Úspěchem je každá fotografie, která se mi líbí i po půl roce, která se líbí mé manželce a v neposlední řadě mým fotografickým kamarádům. Nebudu se vytahovat, když napíši, že jsem dosáhl v celku dobré úrovně v digitálním zpracování fotografií, bez čehož ani nelze s úspěchem v dnešní době prezentovat fotografie třeba na internetu. Je to řemeslo, na kterém musí každý současný fotograf stavět svou tvorbu. Stejně jako před lety, kdy fotografové museli ovládat postupy vyvolávání filmů, i dnes v digitální "temné komoře" musíte ovládat postupy např. pro vyvolávání rawů.
 

Vaše fotografie Prahy, kterými ilustrujeme tento náš rozhovor jsou černobílé? Proč?
Barvy v žádném případě nezatracuji, ale osobně preferuji černobílé fotografie, což může být patrné již z jmen mých oblíbených fotografů. Černobílá fotografie se nemůže schovávat za pozlátko líbivé barevnosti a divák se ihned zaměřuje na obsah. Dalším důvodem je také současná barevnost Prahy. Všude, i v historickém centru, je spousta reklam, spousta barev, spousta rušivých prvků. Pokud udělám fotografii černobílou, mohu skrýt tyto rušivé prvky do šedé škály a snáze tak pracovat s motivy, které chci v daném místě zachytit.
 

V minulém roce jste dle zadání Asociace fotografů ČR připravil novou verzi jejího webu, tento web administrujete... Čím se cítíte více, programátorem nebo fotografem?
Pokud bych si měl vybrat mezi fotografováním a tvorbou webů (za předpokladu, že mě oboje stejně dobře uživí), pak bych volil fotografii. Nyní mě ale zatím tvorba webů živí a fotografie je možnost odreagování, seberealizace a drobného přivýdělku. Možná je dobře, že dělám obojí, mohu si od jedné i od druhé činnosti odpočinout, načerpat síly.
 

Vím, že máte bígla.... Poprosil bych Vás ještě o jednu fotografii, ano právě Vašeho psa...Možno i skupinový autoportrét, výběr nechám zcela na Vás.....
Tak jednu ze zimních radovánek...
 

Děkuji Vám za rozhovor....

Jiří Heller

Galerie WWG.CZ

Foto: © Michal Vitásek

Osobní stránky autora - www.fotopraha.com

Michal Vitásek pracuje s aparáty značky CANON a na monitoru značky EIZO....

zpět

Partneři galerie

Mediální partneři

Provozovatel galerie

Mediální partner